venry
|
Napsal: pon 10.04.2006 15:46 |
|
Zkušený debatér
|
|
|
Registrován: 31.3.2006 Příspěvky: 442
|
j3nda píše: Nabijecky BEL se prodavaji dlouho, tehdy byly lipolky mekci a tolik jim to nevadilo, dokud se na Budinskeho nesesype vlna zalob o nahradu skody, asi s tim nic nedudela. Neni se cemu divit, neni tu poradna konkurence a kazdy prodejce si hlida aby nahodou nepodryval ceny a nahodou nerikal nic spatneho o konkurenci. Pak se nemuzem divit, ze motory MVVS tu mame drazsi nez ve Vidni a prodavaj se podradny vyrobky.
Bohužel ohl.cen musím souhlasit,kdo má možnost porovnávat ceny venku a u nás by někdy nejraději vraždil Často si myslím že v modelářské brandži je kapitalismus (tedy náš kanibalismus "kdo si co urve ta má )u nás a socialismus zůstal na zápoadě.Rozdíl třeba u rc soupravy Futaba FF9 u nás a u německej sousedů dělá cca 6000Kč se mě zdá dost utaženej za vlasy.O cenách stavebnic raději ani nepíši.Člověk najednou zjistí že některé naše výrobky je lépe kupovat venku.
Ale zase máme právo si to zde nekoupit nýbrž koupit venku
|
|
Nahoru |
|
|
BEL
|
Napsal: pát 14.04.2006 21:15 |
|
Nováček serveru
|
|
|
Registrován: 13.4.2005 Příspěvky: 2
|
Přeji dobrý den,
berte prosím tento text jako oficiální vyjádření firmy BEL na téma nabíječe BEL a Li-pol články.
Budinský
Používané algoritmy nabíjení Li-pol baterií
Obvykle se používají dva algoritmy nabíjení. Oba vycházejí z podmínky výrobce, že nabitá baterie má při minimálním nebo nulovém nabíjecím proudu napětí 4,2 V na článek (nebo 4,1 V u některých Li-ion článků).
Podle prvního algoritmu se baterie nabíjí nastaveným proudem až do té doby, než napětí dosáhne mezní hodnoty. Pak nabíječ začne plynule snižovat proud tak, aby se svorkové napětí baterie dál ne-zvyšovalo. Nabíjení se obvykle ukončí, klesne-li nabíjecí proud pod 5 % výchozí hodnoty. Výhodou tohoto algoritmu je jednoduchá konstrukce nabíječe (jde vlastně o zdroj napětí s proudovým omeze-ním). Nevýhodou je prodloužení konce nabíjení (mezi 80 až 100 % kapacity baterie) vlivem snižování nabíjecího proudu.
Druhý algoritmus používají některé integrované obvody určené speciálně pro nabíjení Li-pol baterií (např. od firem MAXIM (MAX1879), National Semiconductor (LM3420) nebo Dallas Semiconductor (DS2770)). Tento algoritmus vychází ze stejných podmínek pro ukončení nabíjení Li-pol baterie jako při běžném nabíjení, které zní: Li-pol baterie je nabitá, dosáhne-li napětí 4,2 V na článek a nabíjecí proud klesne na malou hodnotu, případně na nulu. Nabíječ nabíjí baterii nastaveným proudem tak dlouho, dokud svorkové baterie nedosáhne hodnoty 4,2 V na článek. Pak nabíjení přeruší, aby mohl určit podle vnitřního napětí (které se dá změřit jen při nulovém proudu), zda je baterie již skutečně nabitá (tj. dosáhla-li napětí 4,2 V) nebo ještě ne. Pokud je napětí baterie bez proudu 4,2 V na článek, nabíjení se ukončí, pokud ne, je baterie nabíjena dalších 5 vteřin. Pak je nabíjení opět přerušeno, aby nabíječ mohl změřit napětí baterie a v nabíjení pokračovat nebo ho ukončit atd. Protože je stav nabití kontrolován velice často (během pětivteřinového nabíjení proudem 1C je do baterie dodán ná-boj o velikosti 1,4 promile (tisíciny) její kapacity), určí se plně nabitá baterie velmi přesně.
Výhodou tohoto algoritmu je, že napětí baterie je měřeno při nulovém nabíjecím proudu, takže je zcela eliminován vliv vnitřního odporu baterie, délky kabelů apod. na měření vnitřního napětí, a tedy určení stavu nabití. Proto nemusí být nabíjení tak rychle zpomalováno, jako v prvním případě, a nabití posledních 20 % kapacity netrvá tak dlouho. I tento algoritmus má svou nevýhodu. Nepoučený uživatel, zpracovaný dogmatem o nepřekročitelnosti napětí Li-pol baterie (schválně nepíší o jaké napětí jde, běžný uživatel to většinou nerozlišuje), se může vyděsit, když naměří během pětivteřinového nabíjení mezi měřeními svorkové napětí vyšší, než je mezní hodnota. Je to způsobeno tím, že se k vnitřnímu napětí baterie při nabíjení přičte nejen úbytek napětí na kabelech a vnitřním odporu baterie, ale také napětí, které je nutné k překonání vnitřní elektrické bariery v baterii, aby mohl protékat proud. Je to podobný stav, se kterým se každý setkal při nafukování pneumatiky, kdy je nutné vyšším tlakem překonat protitlak ventilku, aby mohl do pneumatiky začít proudit vzduch. Přitom je údaj na manometru při proudění vzduchu vždy vyšší, než skutečný tlak v pneumatice. S Li-pol baterií je to při nabíjení tímto algoritmem podobné. Díky kontrole skutečného napětí při přerušení nabíjení je baterie nabíjena vždy na bezpečné napětí. Potvrzuje to i fakt, že se baterie na konci nabíjení nezahřívá, ač by podle napětí, změřeného na svorkách při nabíjení, měla každým okamžikem explodovat.
Pokud máte nějaké další otázky, směřujte je prosím na mail bel@volny.cz, na serveru RCmania se vyskytuji jen občas.
|
|
Nahoru |
|
|
zdzd
|
Napsal: sob 15.04.2006 8:27 |
|
Moderátor serveru
|
|
|
Registrován: 3.5.2003 Příspěvky: 11187 Bydliště: Břeclav, ČR
|
BEL píše: ....Nepoučený uživatel, zpracovaný dogmatem o nepřekročitelnosti napětí Li-pol baterie (schválně nepíší o jaké napětí jde, běžný uživatel to většinou nerozlišuje), se může vyděsit, když naměří během pětivteřinového nabíjení mezi měřeními svorkové napětí vyšší, než je mezní hodnota...
Už zbýva jen poučit Lipolky, aby věděly, že se nemají nafukovat...
|
|
Nahoru |
|
|
j3nda
|
Napsal: pon 17.04.2006 9:57 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 15.2.2006 Příspěvky: 1609 Bydliště: Praha
|
BEL píše: Přeji dobrý den, berte prosím tento text jako oficiální vyjádření firmy BEL na téma nabíječe BEL a Li-pol články. Budinský Používané algoritmy nabíjení Li-pol baterií Obvykle se používají dva algoritmy nabíjení. Oba vycházejí z podmínky výrobce, že nabitá baterie má při minimálním nebo nulovém nabíjecím proudu napětí 4,2 V na článek (nebo 4,1 V u některých Li-ion článků). Podle prvního algoritmu se baterie nabíjí nastaveným proudem až do té doby, než napětí dosáhne mezní hodnoty. Pak nabíječ začne plynule snižovat proud tak, aby se svorkové napětí baterie dál ne-zvyšovalo. Nabíjení se obvykle ukončí, klesne-li nabíjecí proud pod 5 % výchozí hodnoty. Výhodou tohoto algoritmu je jednoduchá konstrukce nabíječe (jde vlastně o zdroj napětí s proudovým omeze-ním). Nevýhodou je prodloužení konce nabíjení (mezi 80 až 100 % kapacity baterie) vlivem snižování nabíjecího proudu. Druhý algoritmus používají některé integrované obvody určené speciálně pro nabíjení Li-pol baterií (např. od firem MAXIM (MAX1879), National Semiconductor (LM3420) nebo Dallas Semiconductor (DS2770)). Tento algoritmus vychází ze stejných podmínek pro ukončení nabíjení Li-pol baterie jako při běžném nabíjení, které zní: Li-pol baterie je nabitá, dosáhne-li napětí 4,2 V na článek a nabíjecí proud klesne na malou hodnotu, případně na nulu. Nabíječ nabíjí baterii nastaveným proudem tak dlouho, dokud svorkové baterie nedosáhne hodnoty 4,2 V na článek. Pak nabíjení přeruší, aby mohl určit podle vnitřního napětí (které se dá změřit jen při nulovém proudu), zda je baterie již skutečně nabitá (tj. dosáhla-li napětí 4,2 V) nebo ještě ne. Pokud je napětí baterie bez proudu 4,2 V na článek, nabíjení se ukončí, pokud ne, je baterie nabíjena dalších 5 vteřin. Pak je nabíjení opět přerušeno, aby nabíječ mohl změřit napětí baterie a v nabíjení pokračovat nebo ho ukončit atd. Protože je stav nabití kontrolován velice často (během pětivteřinového nabíjení proudem 1C je do baterie dodán ná-boj o velikosti 1,4 promile (tisíciny) její kapacity), určí se plně nabitá baterie velmi přesně. Výhodou tohoto algoritmu je, že napětí baterie je měřeno při nulovém nabíjecím proudu, takže je zcela eliminován vliv vnitřního odporu baterie, délky kabelů apod. na měření vnitřního napětí, a tedy určení stavu nabití. Proto nemusí být nabíjení tak rychle zpomalováno, jako v prvním případě, a nabití posledních 20 % kapacity netrvá tak dlouho. I tento algoritmus má svou nevýhodu. Nepoučený uživatel, zpracovaný dogmatem o nepřekročitelnosti napětí Li-pol baterie (schválně nepíší o jaké napětí jde, běžný uživatel to většinou nerozlišuje), se může vyděsit, když naměří během pětivteřinového nabíjení mezi měřeními svorkové napětí vyšší, než je mezní hodnota. Je to způsobeno tím, že se k vnitřnímu napětí baterie při nabíjení přičte nejen úbytek napětí na kabelech a vnitřním odporu baterie, ale také napětí, které je nutné k překonání vnitřní elektrické bariery v baterii, aby mohl protékat proud. Je to podobný stav, se kterým se každý setkal při nafukování pneumatiky, kdy je nutné vyšším tlakem překonat protitlak ventilku, aby mohl do pneumatiky začít proudit vzduch. Přitom je údaj na manometru při proudění vzduchu vždy vyšší, než skutečný tlak v pneumatice. S Li-pol baterií je to při nabíjení tímto algoritmem podobné. Díky kontrole skutečného napětí při přerušení nabíjení je baterie nabíjena vždy na bezpečné napětí. Potvrzuje to i fakt, že se baterie na konci nabíjení nezahřívá, ač by podle napětí, změřeného na svorkách při nabíjení, měla každým okamžikem explodovat. Pokud máte nějaké další otázky, směřujte je prosím na mail bel@volny.cz, na serveru RCmania se vyskytuji jen občas.
Jak rikam, teorii ma pan Budinsky zmaknutou dopodrobna, ted uz zbyva jen vysvetlit, proc LiPolky nemaji nabijece BEL vubec rady Obavam se, ze vyse popsany algoritmus se pouziva pro nabijeni mekych baterii v mobilech, ne tvrdych modelarskych clanku s nizkym vnitrnim odporem a tudiz jsou prebijeny. Kontrola po 5s evidentne nestaci, uvedene integrace odpojuji v radech milisekund. Kdyby ten algoritmus byl pro modelarske pouziti tak uzasny jiste by ho uz u schulze davno pouzivali Jenom nechapu proc neustale trva na svem misto toho aby svym zakaznikum nabidl moznost volby a nechal na nich jakemu druhu nabijeni davaji prednost, novy soft by nemel byt takovy problem ne?
|
|
Nahoru |
|
|
Kdo je online |
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 18 návštevníků |
|
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
|
|
|